1. Úvod
2. BRUSIVO
3. Brusný fíbrový disk

Vulkánfíbr je kompozitní materiál z celulózy (bavlněná popř. celulózová vlákna). Název odkazuje na vulkanizaci přírodního kaučuku na tvrdou pryž, která se při zběžném pohledu blíží výrobě vulkánfíbru. Při výrobě vulkánfíbru se pásy z bavlněných a/nebo celulózových vláken vedou skrz pergamentační lázeň z roztoku chloridu zinečnatého nebo kyseliny sírové, čímž se vlákna naleptají. Potom se tekutina slisuje, čímž se jednotlivá vlákna a pásy vzájemně spojí bez přídavku pojiv.

Díky své vysoké mechanické pevnosti a stabilitě při současně nízké hmotnosti a dobré elasticitě se dnes vulkánfíbr používá nejenom na lisované díly těsnění, nosníky pro laminát a další průmyslové výrobky, nýbrž také jako nosný materiál pro brusné kotouče, takzvané vulkánfíbrové brusné kotouče nebo také krátce kotouče brusného papíru. Zde se obvykle uplatňují podložky v tloušťkách mezi 0,38 a 0,84 mm.

Vulkánfíbr je trvale odolný teplotám, ale pouze do teploty 110 °C. Z tohoto důvodu by se při práci s kotouči brusného papíru mělo předcházet příliš vysokému tlaku a broušení na jednom místě, protože jinak může dojít ke vzniku bublin a spálenin na kotouči a tím k vylamování zrn.

Celulóza zpracovaná ve vulkánfíbrové podložce je hygroskopická, tzn. je schopna z okolí pohlcovat vlhkost nebo ji předávat, čímž dochází k objemovým změnám vláken. U fíbrových kotoučů, které byly vystaveny příliš vysoké nebo nízké vlhkosti vzduchu, vede tento efekt k jejich vyboulení. Proto se doporučuje skladování při střední vlhkosti vzduchu (relativní vlhkost vzduchu cca 45-65 %).